Každý rodič chce dopřát svému dítěti úspěšný start do života. Může jít o finanční přilepšení, studium v zahraničí nebo vlastní bydlení. Jak nejlépe ukládat peníze, aby po 20 letech byla naspořená suma co největší, radí Jiří Kubík, finanční poradce společnosti Partners.

Většině rodičů je to jasné: Založíme dítěti stavebko, o peníze nemůžeme přijít. Ale vyplatí se stavební spoření dlouhodobě? A jaké další produkty nabízí trh? Možností, kam peníze ukládat, existuje celá paleta. Výsledek spoření se může lišit až o desetitisíce korun. Podívejte se na výhody i nevýhody jednotlivých produktů a hlavně na to, kolik vám přinesou peněz. A také na jejich možné kombinace.

Mladý pár plánuje čerstvě narozenému synovi ukládat tisíc korun měsíčně po dobu 20 let. Zkušenost mají zatím jen se stavebním spořením, životním pojištěním a penzijním připojištěním. Hlavně nechtějí o své peníze přijít a po celou dobu spoření až do fyzického předání peněz dítěti je chtějí mít stále pod kontrolou. 

Pro zjednodušení výpočtů se počítá s aktuálními podmínkami, není započtena inflace.

 

1.) Spořící účet - jistota kopírující inflaci

První možností je založit dítěti spořicí účet. Obvykle moc nevyděláte, ale ve většině případů ani neproděláte. Výnos ze spořícího účtu většinou kopíruje současnou inflaci. Aktuální inflace například činí 0,4 %, průměrný výnos na spořicím účtu je 0,7 % p.a. Pokud od tohoto zhodnocení odečtete srážkovou daň 15 %, vyrovná se výsledek současné inflaci. 

Zhodnocení může být i větší, ale je třeba být připraven často měnit spořící účty. Každá banka se vždy v určitou dobu snaží přilákat nové klienty výhodnější sazbou, ale po určitém čase jde s úroky dolů.

Pokud by se mladí rodiče z příkladu rozhodli ukládat peníze na spořicí účet s 1% zhodnocením (připisovaný měsíčně), po 20 letech naspoří 258 tisíc korun po zdanění.

Výhody:

• Jistý úrok

• Peníze ihned k dispozici

Nevýhody:

• Peníze reálně nic nevydělají

• Většinou pouze kopírují inflaci

Naspořená částka 258 tisíc korun.

 

2.) Stavební spoření - vyplatí se jen na 6 let

Stavební spoření patří díky státní podpoře mezi nejoblíbenější spoření vůbec. Dříve mělo lidem pomoci našetřit si na vlastní bydlení nebo na rekonstrukci. V současnosti však tuto možnost válcují hypoteční úvěry svými nízkými sazbami. Oproti minulosti se také snížil státní příspěvek na dva tisíce korun na vložených 20 tisíc korun za rok. Veškeré vložené prostředky se každý rok zhodnocují průměrně 1 % p.a. a jsou připisovány jednou ročně.

Při měsíční úložce 1 000 korun po dobu 6 let je výsledkem necelých 80 tisíc po zdanění. Čistá úroková sazba by se pohybovala kolem 3 % p.a. To je reálné zhodnocení i se státní podporou po odečtení všech poplatků a daní. Fakticky to znamená, že peníze a státní podpora vydělají 3 % p.a. za šest let.

Jenže co dělat po šesti letech spoření? Pokračovat ve starém? Efektivní úroková sazba se většinou láme při 100 tisících korun a poté již většinou klesá. Zasílat peníze dál se už moc nevyplatí. Čím větší je suma, tím méně státní příspěvek zachraňuje celkové zhodnocení peněz.

Možností, jak dál s penězi naložit, je několik. Lze je vybrat a vložit například na spořící či termínované účty, které jsou na rozdíl od spořících účtů vázané pevnou dobou a měly by nabízet lepší úročení.

Lze i pokračovat ve stavebním spoření, v současnosti už bez starostí přímo na dítě. Nový zákon usnadnil rodičům zrušení stavebního spoření bez povolení opatrovnického soudu, který výpověď zbytečně prodlužoval většinou o další tři měsíce. Při kombinaci více smluv stavebního spoření (po šesti letech zrušení a založení nové s jednorázovým vkladem) by mohli rodiče po 20 letech naspořit přibližně 295 tisíc korun.

Výhody:

• Garantované zhodnocení

• Pevné plánování

Nevýhody:

• Vázací doba 6 let

• Na dlouhý investiční horizont nízké zhodnocení

• Možnost změnění podmínek spořitelny či státu

Naspořená částka přibližně 295 tisíc korun

 

3.) Doplňkové penzijní spoření - dítě příliš neodstartuje

Od začátku letošního roku lze založit doplňkové penzijní spoření i pro svoje dítě. Stát mu umožňuje po dovršení plnoletosti (18 let) vybrat třetinu naspořených peněz. Dvě třetiny včetně celé státní podpory zůstávají na účtu do důchodu nebo do dovršení 60 let. 

Kdyby rodiče zasílali tisíc korun měsíčně, tak k tomu by dostali od státu 230 korun a celý balík peněz by se navíc poměrně dobře zhodnocoval. V 18 letech by mělo dítě slušný start do života či na školné. V našem případě bychom měli na penzijním spoření po 20 letech cca 403 tisíc korun (i se státní podporou a zhodnocením vyváženého fondu 3% p.a.).

Po výběru třetiny dostaneme na účet zhruba 105 tisíc korun. Dostaneme tedy třetinu zasílaných peněz plus zhodnocení, které se ovšem musí zdanit. Do důchodu mu pak zůstává cca 298 tisíc korun. 

Výhody:

• Žádné vstupní náklady na pořízení

• Nižší poplatky než v podílových fondech

Nevýhody:

• Mohu si vybrat pouze třetinu vložených peněz bez státní podpory

• Platí se daň ze zisku

• Malá likvidita

• Do 20 let věku dítěte se mohou změnit zákony

Naspořeno celkem 403 tisíc korun, ovšem možné je vybrat pouze třetinu, zbytek až v 60 letech.

 

4.) Podílové fondy - nejlepší cesta, které se Češi obávají

Se západní Evropou se z pohledu využívání fondů Češi stále nemohou srovnávat. Podílové fondy nabízejí řadu možností. V dlouhodobém plánování by měly mít v rodinném portfoliu své pevné místo, protože pro dlouhodobý horizont jsou jako stvořené. Různé investiční strategie umožňují dosahovat zajímavých výnosů. Peníze můžete investovat do různých zemí po celém světě, do různých měn, komodit, dluhopisů firem či států.

Díky depozitáři, který se kromě správcovské společnosti stará o majetek fondů, nemusíte mít strach, že by fond někdo vytuneloval či peníze jinak zpronevěřil. Dohled nad nimi má Česká národní banka, která také uděluje souhlasy s fondy, které se v Česku budou veřejně nabízet.

Jde o pravidelnou investici, proto je i riziko kolísání trhů rozmělněno na minimum. Jednou nakoupíte dráž, podruhé levněji, tím je vaše nákupní cena zprůměrovaná. 

Pro měsíční částku 1 000 korun se většinou doporučují takzvané fondy fondů. Obsahují několik typů fondů: akciové, dluhopisové, nemovitostní atd. V opačném případě byste fondy museli sestavit zvlášť, abyste alespoň trochu diverzifikovali, tedy rozložili rizika. Ale pro tisícovku měsíčně je to zbytečné.

Výhody:

• Vysoká likvidita

• Po třech letech se neplatí daň ze zisku

• Vysoká diverzifikace

• Možnost většího zhodnocení

Nevýhody:

• Vyšší vstupní poplatky než u předešlých možností

• Nízká disciplína klienta pokračovat při poklesech trhů (jestliže trhy klesnou, lidé mají tendenci peníze vybrat, místo aby vydrželi a počkali, až půjdou zase nahoru)

• Nabídka fondů na trhu je obrovská, výběr kvalitních fondů a správců může být náročnější

Naspořená částka: přibližně 430 tisíc Kč (6 % p.a.)

 

5.) Alternativní investice - zlaté pruhy dítě neocení

Peníze se dají zhodnotit jakkoliv: zlato, diamanty, umění, mince, víno, auta. U všech těchto investic platí jednoduchá poučka. Sázím vše na jednu kartu a musím mít v daném segmentu znalosti a informace. Obecně se dá říci, že alternativní investice mají tvořit 10 až 15 % veškerých investic. Jsou pouze doplňkem portfolia. Ve většině případů jsou zajímavé až při větších objemech investovaných peněz. Také zde ovšem platí, že je třeba dobře nakoupit a mít jasný cíl. 

Zlato se dříve nakupovalo z důvodů jistoty při propadech trhů, ale dnes se ukazuje, že to nemusí být vždy pravda. Nepřináší samo o sobě žádné nové pracovní pozice, dividendy, úroky z úroků atd. Pokud tedy investice do komodit, tak opět ve formě fondů (ty již mohou být obsaženy právě ve fondech fondů). Pro spoření pro děti se tento typ investic nehodí a nevyplatí se ani začínajícím investorům.

Výhody:

• Při větších investičních částkách vhodný doplněk pro lidi z oboru

• Vlastníte něco hmatatelného

Nevýhody:

• Nízká likvidita

• Musíte mít v daném oboru zálibu

• Je třeba počítat s náklady za uskladnění, ochranu, pojištění

• Zdanění

 

6.) Kombinace - stavební spoření a podílové fondy

Můžete samozřejmě využít kombinaci zmíněných možností. Nejčastější bývá spoření poloviny částky do stavebního spoření a druhé pak do podílových fondů. Vzhledem k jistotě stavebního spoření by vhodnější než fondy fondů mohl být čistě akciový fond, který by obsahoval renomované společnosti ve vyspělých ekonomikách. Dlouhodobé výnosy by pak byly zajímavější.

V případě, že budeme spořit 500 korun na stavební spoření a 500 korun do akciového fondu, budeme mít za 20 let 140 tisíc ze stavebního spoření a zhruba 227 tisíc korun z fondu. Celkem tedy 367 tisíc korun.

Výhody:

• Garantované zhodnocení stavebního spoření

• Bez daně ze zisku u fondů

• Nižší likvidita poloviny peněz (uložena ve stavebním spoření)

Nevýhody:

• Pro někoho příliš komplikované

• Větší pravděpodobnost menší naspořené sumy

• Závislost na státní podpoře u stavebního spoření

Naspořená částka: cca 367 tisíc Kč

Poznámka: Tento článek byl publikován na idnes.cz, odkaz zde.