Kvůli dluhům přišli o byt a tak žijí s dětmi na chatě. Mohou přijít i o ni – iDnes.cz

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. I tak by se dalo charakterizovat chování manželů, kteří, ač mají dvě děti, si žili nad poměry. Opakovaně utráceli víc, než vydělávali. A tak museli prodat byt v Praze a začít žít na staré chatě, která ovšem nutně potřebuje rekonstrukci.

Manželé Ivana a Kamil Kohoutovi odkoupili před pár lety od města byt v jedné lukrativní části Prahy za 1,6 milionu korun. Takzvaný dekret na byt zdědili po rodičích, ale na odkup si museli sjednat hypoteční úvěr na dvacet let.

„Po šestnácti letech nájemního bydlení, kdy se do bytu takřka nic neinvestovalo, jsme se dočkali. Měli jsme plány, že si byt zrekonstruujeme, protože zdejší radnice do něj dlouhodobě nic neinvestovala,“ vypráví Ivana Kohoutová a přiznává, že v době, kdy se konečně stali vlastníky výhodně získaného bytu, je ani nenapadlo, že o něj za dva roky přijdou.

Psycholog: Chovají se jako děti

Co se vlastně stalo? Po výhodné privatizaci bytu se zdálo, že má domácnost vystaráno. Zatímco za byt, který byl dříve v majetku města, platili Kohoutovi nájemné ve výši 16 500 korun (energie, voda, komunální poplatky), po nabytí vlastnických práv k bytu je vyšla hypoteční splátka spolu s penězi do fondu oprav jen asi o 200 korun více. Problém byl ale jinde.

„Domácnost měla už před odkupem problémy s pravidelnými platbami nejen nájemného, ale i dalších položek, jako jsou telefony, kroužky či povinné ručení. V poslední době nebyl měsíc, aby se s nějakou platbou neopozdili, stávalo se, že ji nezaplatili vůbec,“ říká Jiří Kubík, finanční poradce společnosti Partners.

Problémy se splácením ale rodině, jak vidno, nedělaly těžkou hlavu a nadále si žili nad své poměry. Nezbytným standardem byla zimní i letní dovolená. Domácnost prostě bez rozmyslu utrácela i v době, kdy neměla zaplacené nájemné nebo účet za telefon.

Z pohledu psychologa se v případě Kohoutových jedná o nevyzrálé osobnosti. „Pokud jde o peníze, normální, vyzrálý člověk dokáže porovnat příjmy a výdaje. Setkáváme se ale i s lidmi, kteří to nedokážou a chovají se jako malé děti. Prostě když něco chtějí, nehledí na to, zda si to mohou dovolit,“ vysvětluje Petr Kornacki, psycholog a kouč ze společnosti New Perspective.

Měli příjem přes 50 tisíc, přesto si dál půjčovali

Přestože manželé Kohoutovi vydělávali dohromady celkem slušně, ona 35 tisíc, on 21 tisíc korun čistého, velkorysý přístup k financím řešili jednou bankovní i nebankovní půjčkou za druhou. Zásadní problém nastal, když začaly chodit upomínky o nesplácení úvěrů i na manžela Ivany, a to pod výhrůžkou exekuce. Přišlo se totiž na to, že manžel Kamil si taktéž přičinlivě nabíral jeden úvěr za druhým, a to u bank i nebankovních institucí. To Ivana netušila.

Situace se natolik vyhrotila, že jí nezbylo, než se obrátit na finančního poradce. Rodině totiž hrozilo vystěhování z bytu pro neplacení hypotéky. „První, co jsem paní Kohoutové doporučil, byla konsolidace úvěrů. Není nutné platit úroky a poplatky bankám několikrát, stačí jednou,“ říká Jiří Kubík s tím, že v praxi to znamenalo sloučení všech dluhů do jednoho a zapsání dluhu pouze na paní Ivanu.

Tehdy ale finanční poradce netušil, že konsolidací úvěrů problém Kohoutových nevyřeší. Ve chvíli, kdy se totiž sečetly dluhy jak Ivany, tak Kamila, vyšlo najevo, že celkově dluží i s penále 1,6 milionu korun.  „Dluh byl tak vysoký, že by ho žádná banka nekonsolidovala,“ vysvětluje Kubík. Kohoutovi dlužili i jinde, třeba známým.

Po prodeji bytu získali miliony. Ale nepoučili se

Nezbylo, než prodat výhodně získaný byt. Vzhledem k lukrativní lokalitě za něj získali 6,5 milionu korun a přestěhovali se na chatu, kterou Ivana získala po rodičích. Aby v ní ale bylo možné žít, potřebuje celkovou rekonstrukci. To neměl být problém, vždyť po zaplacení všech dluhů zbylo Kohoutovým z prodeje bytu ještě 2,8 milionu korun. Stále žili ve svém prodaném bytě, nová majitelka s tím dočasně souhlasila.

Zdálo se, že Kohoutovi mají situaci pod kontrolou, jenže ponaučení nepřišlo ani tentokrát a rodina pokračovala ve vyjetých kolejích - oslavy, nákupy, zábava. Aby toho nebylo málo, manžel Ivany v době, kdy byt prodali, onemocněl a rok byl na nemocenské. Rodina tak pocítila znatelné snížení pravidelného příjmu domácnosti.

„Bylo to špatné období, manžel bral kvůli nemoci mnohem méně peněz a se dvěma dospívajícími dětmi to bylo opravdu těžké. Nechtěla jsem odepřít rodině to, co chtěla, a tak jsem brala další peníze, které jsme měli stranou na přestavbu chaty,“ vypráví dnes Ivana, která konečně dostala rozum a z dlouholetých chyb se poučila. Dnes ví, že když na něco nemá, tak si to prostě pořídit nemůže.

„Bude to těžké, ale konečně jsem pochopila, že se musíme uskrovnit a naučila se říkat ne. Chatu, ve které už provizorně žijeme, postupně opravujeme a doufám, že na nás odněkud nevyskočí nějaký dluh. To bychom zřejmě přišli i o chatu a skončili pod mostem,“ dodává odevzdaně Ivana, která dnes nechápe, jak mohla nechat dojít věci tak daleko.

„Je dobře, že Kohoutovi konečně pochopili, že se nemohou chovat jako děti. Dobře, že si uvědomili, že takovým benevolentním přístupem by vychovali ze svých dětí další nedospělé lidi a budoucí nevyzrálé rodiče,“ uzavírá Petr Kornacki.

Autor: Daniel Tácha, publikováno na iDnes.cz